Italská daňová úleva „Superbonus“: růst, zadlužení

Jak italský daňový bonus „Superbonus“ podpořil růst, ale přetížil elektrickou síť – a zvýšil státní dluh

V roce 2020, na vrcholu pandemie COVID-19, zavedl tehdejší premiér Giuseppe Conte daňový bonus „Superbonus“ s cílem oživit italskou ekonomiku, která se nacházela v krizi, a urychlit přechod k dekarbonizaci. Ačkoli se programu podařilo stimulovat krátkodobý ekonomický růst a urychlit zavádění nízkouhlíkových technologií (LCT), měl několik nezamýšlených důsledků. Mezi ně patří přetížení italské elektrické sítě žádostmi o připojení, což vedlo k významným zpožděním projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie a zhoršilo státní zadlužení země, které kvůli finanční přetíženosti programu prudce vzrostlo. Tento článek zkoumá nezamýšlené důsledky italsého daňového úvěru Superbonus a jeho dopad na snahy země o energetickou transformaci a ekonomickou stabilitu.

Co je to italská daňová úleva „Superbonus“?

Obyvatelé Castelnuovo di Porto, středověké vesnice nedaleko Říma, po dlouhá léta odkládali opravy svých domů kvůli finančním potížím, až v roce 2020 náhle vše změnila daňová úleva „Superbonus“ od italské vlády. Daňová úleva poskytla Chrisovi Warde-Jonesovi a čtyřem dalším majitelům domů příležitost realizovat několik projektů na jejich tufovém domě z 18. století v celkové hodnotě více než 200 000 €.

Kamenné domy z 18. století v Castelnuovo di Porto, Itálie
Castelnuovo di Porto

Díky italské daňové úlevě „Superbonus“ mohli Chris a další italští majitelé nemovitostí odečíst ze svých daní 110 % nákladů na renovaci, pokud se díky těmto pracím zvýšila energetická účinnost, udržitelnost a/nebo se zvýšila odolnost budov proti zemětřesením. V podstatě tak vláda italským majitelům nemovitostí platila za modernizaci jejich nemovitostí. Mezi projekty, na které se podpora vztahuje, patří:

  • Nahrazení stávajících systémů vytápění, chlazení a ohřevu vody energeticky účinnějšími systémy (např. tepelnými čerpadly)
  • Instalace fotovoltaických systémů
  • Instalace bateriových systémů
  • Instalace dobíjecích stanic pro elektromobily

Zavedení této daňové úlevy vzbudilo u italských majitelů nemovitostí velký zájem, což vedlo k výdajům italské vlády ve výši 215 miliard eur za čtyři roky – což výrazně převyšuje původní odhad 35 miliard eur na období 15 let (graf 1). Ačkoli v několika dalších zemích EU existují dotační systémy na renovační práce zaměřené na snížení emisí CO2, žádný z nich nebyl tak velkorysý a rozsáhlý jako ten v Itálii.

Obrázek 1: Výdaje na podporu italské daňové úlevy „Superbonus“

Skutečnost versus prognóza, 2020–2035
Výdaje na podporu italského daňového zvýhodnění "Superbonus"
Zdroj: Reuters, Corinex

V reakci na výrazné překročení rozpočtu byla výše daňového odpočtu v roce 2023 snížena ze 110 % na 90 % a v roce 2024 na 70 %, přičemž se předpokládá, že v následujících letech bude dále klesat. Vzhledem k dlouhému zpoždění při revizi této podpory však měly tyto štědré dávky dlouhodobější dopady na italskou ekonomiku a udržitelnost energetické transformace.

Italský „Superbonus“ – vliv na energetickou transformaci

Podpora zavádění nízkouhlíkových technologií

Jedním z hlavních cílů daňové úlevy „Superbonus“ bylo kromě podpory krátkodobého hospodářského růstu také zlepšení energetické účinnosti obytných budov. Do května 2024 umožnil tento program 495 717 energetických renovací obytných budov; podle agentury Energia Nucleare ed Energie Alternative (ENEA) a dalších zdrojů se jedná o významný úspěch při snižování spotřeby energie v přibližně 5 % italského bytového fondu (graf 2).

Obrázek 2: Energetické renovace obytných budov

Itálie, celkový počet zrekonstruovaných obytných budov
Energetické renovace obytných budov v Itálii
Zdroj: Institut pro evropskou analýzu a politiku, Corinex

Tyto energeticky úsporné renovace přinesly významné výsledky. V prosinci 2022 agentura ENEA oznámila odhadovanou roční úsporu energie ve výši 9 050,04 GWh. Na základě pokračujícího provádění programu se tato hodnota podle odhadů zvýší na 12 481 GWh ročně. Pro lepší představu: průměrná spotřeba elektřiny na osobu v Evropské unii činí 1 671 kWh ročně. Při průměrné velikosti domácnosti 2,3 osoby by úspory energie dosažené díky daňovému bonusu „Superbonus“ mohly ročně zásobovat přibližně 3,3 milionu domácností – což odpovídá celkovému počtu domácností v Dánsku.

Vzhledem k značnému počtu energetických renovací se zavádění LCT urychlilo:

Obrázek 3: Růst v italském fotovoltaickém sektoru pro domácnosti

Celkový instalovaný výkon fotovoltaických systémů pro domácnosti (MW) a meziroční tempo růstu
Kumulativní instalovaná fotovoltaická zařízení pro domácnosti (MW) a meziroční tempo růstu v Itálii
Zdroj: Bloomberg Intelligence, Corinex

Graf 4: Pět nejvýznamnějších složek celkové kapacity bateriových úložišť v Evropě v roce 2023

Instalovaná kapacita v % celkové kapacity EU
5 největších evropských podílů na kumulativní instalované kapacitě bateriových úložišť v roce 2023
Zdroj: Solar Power Europe, Corinex

Daňová úleva „Superbonus“ výrazně zvýšila povědomí veřejnosti o energetické účinnosti a obnovitelných zdrojích energie. Vzhledem k tomu, že se do programu zapojovalo stále více lidí, přispěla k rozvoji kultury udržitelnosti a energetického povědomí.

Výrazný růst LCT však přinesl výzvy i v dalších klíčových oblastech energetické transformace, zejména pokud jde o rozšiřování energetické infrastruktury.

Vznik přetížení sítí a stavební bubliny

Navzdory rostoucímu zavádění velkých solárních, větrných a bateriových projektů na podporu energetické transformace vznikl velký úzký profil: elektrická rozvodná síť. Jak v Evropě, tak ve Spojených státech se doba potřebná k zajištění připojení exponenciálně prodloužila, protože se připojuje stále více velkých solárních, větrných a bateriových projektů. Solární, větrné a bateriové projekty v řádu gigawattů uvízly ve frontách na připojení, protože provozovatelé přenosových a distribučních sítí mají potíže držet krok s žádostmi o připojení a modernizovat své sítě tak, aby umožňovaly včasné připojení (graf 5).

Graf 5: Fronty na připojení k síti pro větrnou a solární energii

Velká Británie, Španělsko, Itálie, Francie a USA, v gigawattech
Fronty na připojení k síti pro větrnou a solární energii ve Velké Británii, Španělsku, Itálii, Francii a USA
Zdroj: Bloomberg, Corinex

V Itálii byly fronty na solární a větrné projekty delší než v jiných evropských zemích, což značně zatížilo provozovatele distribučních soustav, kteří nebyli na rozsah a rychlost tohoto vývoje připraveni. Podle společnosti Terna SpA, hlavního provozovatele distribuční soustavy v Itálii, jsou zahlceni obrovským počtem žádostí o připojení. Tato situace podtrhla naléhavou potřebu strategického plánování infrastruktury, aby bylo zajištěno, že kapacita sítě bude držet krok s technologickým pokrokem. Ve zprávě Světové energetické rady byla síť identifikována jako jedna z nejdůležitějších priorit pro opatření v Itálii (graf 6):

Obrázek 6: Světový monitor energetických problémů

Itálie, 2024
Monitor světových energetických problémů
Zdroj: Světová energetická rada, Corinex

Uklidňující zprávou je, že se investice do sítě zrychlily. V roce 2024 společnost Terna SpA oznámila, že v příštích pěti letech investuje 16,5 miliardy eur do zlepšení sítě, což představuje nárůst investičních výdajů o 65 % oproti předchozí strategii. Vzhledem k tomu, že může trvat několik let, než rozsáhlé investice do infrastruktury přinesou významné výhody, znatelné dopady se pravděpodobně projeví až několik let po roce 2024. Mezitím italské síti hrozí kvůli současnému nedostatku modernizace sítě a stávajícím omezením riziko nestability systému, přetížení a problémů s integrací. Tyto problémy by mohly vést k omezením, což by v rozhodujícím okamžiku utlumilo nadšení pro obnovitelné zdroje energie.

Kromě problémů s elektrickou sítí výrazně zvýšila náklady na materiál a stavební práce daňová úleva „Superbonus“. Podle Maria Draghiho, bývalého italského premiéra,„se náklady na zvýšení energetické účinnosti více než ztrojnásobily... díky 110% [Superbonusu] odpadá motivace vyjednávat o ceně“. Na konci roku 2021 vzrostly ceny lešení (dočasných konstrukcí pro podporu výškové výstavby) o více než 400 %. V důsledku ztráty pákového efektu při cenových jednáních mezi kupujícími a prodávajícími vznikla ve stavebnictví bublina, která způsobuje raketový růst cen surovin, jako je železo, ocel a beton. Vzhledem k tomu, že daňová úleva „Superbonus“ v příštích letech vyprší, mohly by energeticky úsporné modernizace zůstat drahé a pro rodiny s nižšími příjmy se stát nedostupnými, což by mohlo mít negativní dopad na energetickou transformaci. Tento problém se již vyvíjí – podle zpráv z února 2023 se Itálie brání důležité směrnici Evropské unie o zlepšení energetické účinnosti budov, aby oddálila renovační práce, které si nemohou dovolit ani vláda, ani majitelé domů, a dosáhla výjimek.

Zhodnocení dopadů italské daňové úlevy „Superbonus“ na ekonomickou stabilitu

Výhoda krátkodobého hospodářského růstu

Daňová úleva „Superbonus“ významně přispěla k rychlému hospodářskému oživení Itálie po pandemii, přičemž italská ekonomika v letech 2021 až 2023 překonala průměr Evropské unie (EU) (obrázek 7):

Graf 7: Roční růst HDP

Itálie a Evropská unie v % (2020–2023)
Roční růst HDP v Itálii a Evropské unii
Zdroj: Světová banka, Corinex

Kromě toho vedla daňová úleva „Superbonus“ k vytvoření nejméně 410 000 nových pracovních míst ve stavebnictví a 224 000 pracovních míst v souvisejících dodavatelských odvětvích, což vyvolalo boom ve stavební produkci (graf 8).

Graf 8: Porovnání objemu stavebních prací v roce 2022

Skutečný rozdíl oproti předkrizové úrovni z roku 2019 v %
Srovnání stavební produkce v roce 2022
Zdroj: Helsinki Times, Corinex

Navzdory oživení krátkodobého hospodářského růstu a konjunktury výzkumníci z Italské centrální banky zjistili, že vládní daňová úleva „Superbonus“ znamenala značné náklady, aniž by přinesla úměrný ekonomický přínos. Došli k závěru, že přínosy pro ekonomiku z hlediska přidané hodnoty byly nižší než vzniklé náklady.

Vytváření dlouhodobé ekonomické nestability

V důsledku překročení rozpočtu, které bylo způsobeno daňovým úlevou „Superbonus“, se italský dluh výrazně zvýšil. Schodek veřejných financí země dosáhl v roce 2022 8,6 % HDP, než v roce 2023 mírně poklesl na 7,4%. Kromě toho činil hrubý dluh Itálie v poměru k HDP v roce 2023 137,3 % (eurozóna: 88,6 %) a podle prognóz zůstane v příštích deseti letech na vysoké úrovni (graf 9), ačkoli se v eurozóně očekává pokles poměru hrubého dluhu k HDP.

Graf 9: Míra zadlužení v poměru k HDP (%)

Itálie proti Evropě, 2015–2029
Poměr dluhu k HDP v Itálii a Evropě
Zdroj: Bloomberg, Corinex

Podle údajů Mezinárodního měnového fondu z roku 2024 má Itálie mezi zeměmi G7 druhý nejvyšší poměr veřejného dluhu k HDP, hned po Japonsku, a to přibližně 139,2 % (graf 10).

Graf 10: Hrubé zadlužení státu v roce 2024

% HDP
Hrubý veřejný dluh v Japonsku, Itálii, USA, Francii, Kanadě, Spojeném království a Německu v roce 2024
Zdroj: Economics Explainer, MMF, Corinex

Vysoká míra zadlužení a rozpočtový deficit Itálie mají za následek několik negativních dlouhodobých dopadů (graf 11):

Graf 11: Negativní dlouhodobé dopady způsobené vysokým poměrem dluhu k HDP

Negativní dlouhodobé důsledky vysokého poměru dluhu k HDP
Zdroj: Corinex
  • Omezená fiskální flexibilita: Vysoké zadlužení omezuje schopnost vlády reagovat na hospodářské krize a provádět proticyklickou fiskální politiku. Toto omezení je obzvláště znepokojivé v případě hospodářského poklesu nebo mimořádných situací, kdy může mít vláda potíže s financováním opatření na podporu hospodářství, aniž by zhoršila stav zadlužení. V květnu 2024 varoval Mezinárodní měnový fond (MMF) Itáliia zdůraznil nutnost rychlých rozpočtových reforem s cílem snížit zadlužení země.
  • Důvěra trhu a náklady na úvěry: Vysoká míra zadlužení v poměru k HDP může podkopat důvěru trhu a vést k vyšším nákladům na úvěry. Investoři požadují vyšší výnosy z italských dluhopisů, aby kompenzovali vnímaná rizika (graf 12), což vede k začarovanému kruhu rostoucích nákladů na splácení dluhu a dalšího tlaku na rozpočet.

Graf 12: Výnosy desetiletých státních dluhopisů

Itálie, Spojené státy, Německo a Japonsko v %
Výnosy desetiletých státních dluhopisů v Itálii, USA, Německu a Japonsku
Zdroj: Economist, Corinex
  • Sociální a politické dopady: Vysoké zadlužení a úsporná opatření zaměřená na kontrolu schodku mohou vést k sociálním nepokojům a politické nestabilitě. Nezbytné škrty ve veřejných výdajích, důchodech a sociálních programech, jejichž cílem je snížit schodky, mohou vyvolat odpor veřejnosti, což povede k protestům a stávkám, které oslabí schopnost vlády prosazovat důležité reformy. Itálie v současné době čelí rozpočtovým výzvám, kdy musí získat dalších 20 miliard EUR (přibližně 1 % HDP), aby splnila své rozpočtové závazky pro rok 2025, a dalších 23 miliard EUR ročně v letech 2026 a 2027.
  • Dodržování rozpočtových pravidel EU: Vysoký schodek a zadlužení Itálie ztěžují dodržování Paktu stability a růstu EU, který stanoví limity pro rozpočtové schodky a úroveň zadlužení. Pravidla EU omezují rozpočtové schodky na 3 % HDP a zadlužení na 60 %, přičemž pro ty, kteří své schodky nesnižují dostatečně rychle, jsou stanoveny disciplinární opatření. Ačkoli je nepravděpodobné, že by Itálii hrozily významné sankce, pokud těchto cílů nedosáhne, bude země pravděpodobně vystavena diplomatickému tlaku ze strany ostatních členských států EU.
  • Snížení ratingu: Trvale vysoké zadlužení a schodky mohou vést ke snížení ratingu ze strany agentur jako Moody's, S&P a Fitch. Nižší úvěrové ratingy zvyšují náklady na úvěry a mohou omezit přístup na finanční trhy. Úvěrová bonita Itálie byla podrobena zkoušce a další snížení ratingu by mohlo mít závažný dopad na schopnost země financovat své dluhy (graf 13).

Graf 13: Hodiny bonity pro Itálii

 Hodnocení úvěrové spolehlivosti v Itálii
Zdroj: Bloomberg, Corinex

Daňová úleva „Superbonus“ sice sehrála klíčovou roli v hospodářském oživení a ekonomické aktivitě Itálie po pandemii, vedla však také k výraznému nárůstu státního dluhu, což vyvolává obavy ohledně dlouhodobé ekonomické udržitelnosti. Jak uvádí Americký podnikatelský institut, vývoj italského dluhu není udržitelný a skrývá riziko krize státního dluhu, která by mohla ohrozit finanční stabilitu eurozóny.

Závěr

Italská daňová úleva „Superbonus“ nepochybně podpořila krátkodobý hospodářský růst a urychlila zavádění nízkoenergetických budov (LCT), odhalila však také značné dlouhodobé výzvy. Daňové zatížení způsobené daňovým úlevou „Superbonus“ vedlo k výraznému nárůstu státního dluhu, což omezilo flexibilitu italské rozpočtové politiky. Vzhledem k tomu, že země bojuje s vysokým poměrem dluhu k HDP a rostoucími náklady na úvěry, byly počáteční ekonomické výhody této politiky zastíněny rostoucí ekonomickou nestabilitou. Kromě toho rekordní fronty na připojovací vedení a nadměrné stavební náklady vyvinuly tlak jak na elektrickou síť, tak na stavební sektor, což vedlo k nedostatkům a stavební bublině.

Investice do energetické transformace jsou nicméně nezbytné, zejména s ohledem na historický nedostatek investic v této oblasti. Aby však bylo možné zajistit udržitelný růst a udržitelný rozvoj, musí být tyto investice komplexnější a umírněnější. Vlády by se neměly soustředit pouze na vytváření pobídek pro LCT a zlepšování energetické účinnosti, ale měly by také upřednostnit modernizaci elektrické sítě a infrastruktury, aby uspokojily rostoucí poptávku. Díky strategičtějšímu a vyváženějšímu přístupu mohou země jako Itálie zajistit, že energetická transformace přispěje k dlouhodobé ekonomické stabilitě a odolnosti.

O autorovi

Colin Tang je vedoucím investičním manažerem ve společnosti Corinex, kde využívá své rozsáhlé zkušenosti z finančního sektoru k rozvoji investiční strategie a zlepšování výkonnosti portfolia společnosti. Díky svým prokázaným úspěchům v oblasti vyhledávání a využívání investičních příležitostí hraje Colin klíčovou roli při podpoře finančních cílů a růstu společnosti Corinex.

Kontaktujte nás a požádejte o přístup k údajům a analýzám uvedeným v našem článku, nebo se dozvíte, jak řešení společnosti Corinex umožňují digitalizaci sítí a řeší problémy s omezením kapacity sítí.

Ozvi se nám

Objevte další informace o energetickém odvětví

Odkaz na článek

Španělsko zaostává v oblasti reformy energetické sítě za zbytkem Evropy, protože výpadek proudu odhaluje rizika

24. září 2025
Odkaz na článek

Progresivní legislativa dává impuls energetické transformaci ve Velké Británii

15. dubna 2024
Odkaz na článek

Rychlá energetická transformace v Indii

12. února 2024