CORINEXT | Daňový bonus v Itálii podpořil růst, ale zatížil rozvodnou síť a státní dluh

Co je to italský daňový bonus "Superbonus"?

Obyvatelé středověké vesnice Castelnuovo di Porto nedaleko Říma dlouhá léta odkládali údržbu domu kvůli finanční tísni domácnosti, až najednou v roce 2020 vše změnila daňová úleva "Superbonus" italské vlády. Daňová úleva umožnila Chrisi Warde-Jonesovi spolu se čtyřmi spolumajiteli domu uskutečnit na jejich domě z tufového kamene z 18. století několik projektů v celkové hodnotě více než 200 000 eur.

Kamenné domy z 18. století v Castelnuovo di Porto, Itálie — Castelnuovo di Porto

Italská daňová úleva "Superbonus" umožnila Chrisovi a dalším italským majitelům domů odečíst si z daní 110 % nákladů na renovaci domů, pokud renovace zvýšila energetickou účinnost budov, jejich udržitelnost a/nebo odolnost proti zemětřesení. Vláda v podstatě platila italským majitelům domů za modernizaci jejich nemovitostí. Mezi způsobilé projekty patřily:

Výměna stávajících systémů vytápění, chlazení a přípravy teplé vody za energeticky účinnější systémy (např. tepelná čerpadla).
Instalace solárních fotovoltaických systémů
Instalace bateriových systémů
Instalace dobíjecích stanic pro elektromobily

Zavedení této daňové úlevy vyvolalo značný zájem italských majitelů domů, což vedlo k výdajům italské vlády ve výši 215 miliard EUR za 4 roky - což značně překročilo původní předpoklad 35 miliard EUR za 15 let (graf 1). Ačkoli několik dalších zemí EU má dotační programy na zlepšení bydlení s cílem snížit emise uhlíku, žádný z nich nebyl tak štědrý a rozsáhlý jako italský.

Graf 1: Výdaje na podporu italského daňového zvýhodnění "Superbonus"

Skutečnost vs. prognóza, 2020 - 2035

V reakci na výrazné překročení fiskálních limitů bylo daňové zvýhodnění sníženo ze 110 % na 90 % v roce 2023 a na 70 % v roce 2024, přičemž se očekává, že se bude v následujících letech dále snižovat. Kvůli dlouhému zpoždění při revizi zvýhodnění však štědré výpomoci vedly k dlouhodobějším důsledkům pro italskou ekonomiku a udržitelnost její energetické transformace.

Dopad italského superbonusu na přechod na novou energetiku

Podpora zavádění nízkouhlíkových technologií

Jedním z hlavních cílů daňového zvýhodnění "Superbonus" bylo kromě podpory krátkodobého hospodářského růstu také zvýšení energetické účinnosti obytných budov. Podle údajů společnosti Energia Nucleare ed Energie Alternative (ENEA) a dalších zdrojů umožnil program do května 2024 provést 495 717 energetických renovací obytných domů, což představuje významný úspěch při snižování spotřeby energie u přibližně 5 % italského bytového fondu (graf 2).

Graf 2: Energetické renovace obytných budov

Itálie, kumulativní počet renovovaných obytných budov

Energetické renovace obytných budov v Itálii — Zdroj: Institut pro evropskou analýzu a politiku, Corinex

Tyto energeticky úsporné renovace přinesly významné výsledky. V prosinci 2022 vykázala společnost ENEA odhadovanou roční úsporu energie ve výši 9 050,04 GWh. Na základě pokračující realizace programu se předpokládá, že toto číslo vzroste na 12 481 GWh ročně. Pro představu, průměrná spotřeba elektřiny na obyvatele v Evropské unii činí 1 671 kWh ročně. Při průměrné velikosti domácnosti 2,3 osoby by úspory energie dosažené díky daňové úlevě v rámci programu Superbonus mohly ročně zásobovat elektřinou zhruba 3,3 milionu domácností, což odpovídá celkovému počtu domácností v Dánsku.

Se značným počtem energetických renovací se zavádění LCT urychlilo:

Kumulativní instalace v sektoru fotovoltaických elektráren pro domácnosti vzrostly v roce 2022 o 24 % a v roce 2023 o 35 % (graf 3).
Kapacita domácích zásobníků energie vzrostla z 94 MWh v roce 2020 na 321 MWh v roce 2021, což představuje více než trojnásobný meziroční nárůst. Do roku 2023 se Itálie stala druhým největším trhem bateriových systémů pro ukládání energie (BESS) v Evropě a získala 18% podíl na trhu (graf 4).

Graf 3: Růst fotovoltaického sektoru v Itálii pro domácnosti

Kumulativní instalované fotovoltaické elektrárny v domácnostech (MW) a meziroční tempo růstu

Kumulativní instalovaná fotovoltaická zařízení pro domácnosti (MW) a meziroční tempo růstu v Itálii — Zdroj: Bloomberg Intelligence, Corinex

Graf 4: 5 největších evropských podílů kumulativní instalované kapacity bateriových úložišť v roce 2023

Instalovaná kapacita jako % celkové kapacity EU

5 největších evropských podílů na kumulativní instalované kapacitě bateriových úložišť v roce 2023 — Zdroj: Solar Power Europe, Corinex

Daňová úleva "Superbonus" výrazně zvýšila povědomí veřejnosti o energetické účinnosti a obnovitelných zdrojích energie. Protože se programu účastnilo více lidí, podpořil kulturu udržitelnosti a energetického uvědomění.

Výrazný nárůst LCT však přinesl výzvy i v dalších kritických oblastech přechodu na energetiku, zejména v oblasti rozvoje energetické infrastruktury.

Vytváření úzkých míst v síti a stavební bubliny

Navzdory rostoucímu zavádění LCT podporujících přechod na novou energetiku se objevilo hlavní překážka: elektrická síť. V Evropě i ve Spojených státech se s přibývajícím počtem připojených LCT exponenciálně prodlužuje doba potřebná k zajištění připojení. Gigawatty solárních, větrných a bateriových projektů uvízly ve frontách na připojení, protože provozovatelé přenosových a distribučních soustav se snaží udržet krok s žádostmi o připojení a modernizovat své sítě, aby umožnili včasné připojení (graf 5).

Graf 5: Fronty na připojení k síti pro větrnou a solární energii

Spojené království, Španělsko, Itálie, Francie a USA, v gigawattech

Fronty na připojení k síti pro větrnou a solární energii ve Velké Británii, Španělsku, Itálii, Francii a USA — Zdroj: Bloomberg, Corinex

V Itálii předstihly fronty na solární a větrné projekty fronty v jiných evropských zemích, což značně zatížilo provozovatele sítí, kteří nebyli na rozsah a rychlost tohoto vývoje připraveni. Podle společnosti Terna SpA, hlavního provozovatele sítě v Itálii, jsou zahlceni obrovským počtem žádostí o připojení. Tato situace zdůraznila naléhavou potřebu strategického plánování infrastruktury, aby se zajistilo, že kapacita sítě bude držet krok s technologickým pokrokem. Zpráva Světové rady pro energetiku označila rozvodnou síť za jednu z hlavních priorit pro opatření v Itálii (graf 6):

Graf 6: Monitor světových energetických problémů

Itálie, 2024

Uklidňující zprávou je, že investice do rozvodných sítí se zrychlují. V roce 2024 společnost Terna SpA oznámila, že v příštích pěti letech investuje do zlepšení sítě 16,5 miliardy eur, což představuje 65% nárůst kapitálových výdajů ve srovnání s předchozí strategií. Avšak vzhledem k tomu, že u rozsáhlých investic do infrastruktury může trvat několik let, než přinesou zásadní přínosy, mohou být smysluplné dopady patrné až několik let po roce 2024. V mezidobí hrozí italské síti kvůli současné nedostatečné modernizaci sítě a stávajícím omezením nestabilita systému, přetížení a problémy s integrací. Tyto problémy by mohly vést k omezování dodávek, což by v rozhodující době utlumilo nadšení pro obnovitelnou energii.

Kromě problémů s rozvodnou sítí daňová úleva "Superbonus" výrazně zvýšila náklady na materiál a výstavbu. Podle Maria Draghiho, bývalého italského premiéra,se"náklady na zvýšení účinnosti více než ztrojnásobily ... 110% [Superbonus] eliminuje motivaci k vyjednávání o ceně". Na konci roku 2021 vzrostla cena lešení (dočasné konstrukce sloužící k podepření stavby budov) o více než 400 %. Odstraněním páky pro vyjednávání o ceně mezi kupujícími a prodávajícími se tak vytvořila bublina ve stavebnictví, která způsobila prudký nárůst cen surovin, jako je železo, ocel a beton. Vzhledem k tomu, že daňová úleva "Superbonus" v příštích letech postupně zanikne, může být energeticky účinná modernizace i nadále drahá a pro rodiny s nižšími příjmy neúnosná, což může mít nepříznivý dopad na přechod k energetice. Tento problém se již rýsuje - v únoru 2023 bylo oznámeno, že Itálie se brání významné směrnici Evropské unie zaměřené na zlepšení energetické účinnosti budov a snaží se odložit a získat výjimky pro renovace, které si nemůže dovolit ani vláda, ani majitelé domů.

Měření dopadu italské daňové úlevy "Superbonus" na hospodářskou stabilitu

Přínos pro krátkodobý hospodářský růst

Daňová úleva "Superbonus" významně přispěla k rychlému hospodářskému oživení Itálie po pandemii, přičemž italská ekonomika v letech 2021 až 2023 překonala výkonnost Evropské unie (EU) (graf 7):

Graf 7: Roční růst HDP

Itálie a Evropská unie v %, 2020 - 2023

Roční růst HDP v Itálii a Evropské unii — Zdroj: Světová banka, Corinex

Daňová úleva "Superbonus" navíc vytvořila nejméně 410 000 nových pracovních míst ve stavebnictví a 224 000 pracovních míst v souvisejících dodavatelských odvětvích, což vedlo k rozmachu stavební výroby (graf 8).

Graf 8: Srovnání stavební produkce v roce 2022

Reálná odchylka ve srovnání s úrovní před krizí v roce 2019 v %

I přes krátkodobé zvýšení hospodářského růstu a aktivity výzkumníci z Bank of Italy zjistili, že daňová úleva "Superbonus" způsobila vládě značné náklady, aniž by přinesla úměrný hospodářský přínos. Dospěli k závěru, že přínosy pro ekonomiku z hlediska přidané hodnoty byly nižší než vzniklé náklady.

‍

Vytváření dlouhodobé hospodářské nestability

V důsledku překročení fiskální zátěže způsobené daňovou úlevou "Superbonus" se italský dluh výrazně zvýšil. Poměr deficitu země k HDP dosáhl v roce 2022 hodnoty 8,6 % a poté se mírně snížil na 7,4 % v roce 2023. Kromě toho poměr hrubého dluhu Itálie k HDP činil v roce 2023 137,3 % (eurozóna: 88,6 %) a podle projekcí zůstane v nadcházejícím desetiletí zvýšený (graf 9), i když se očekává, že eurozóna zaznamená pokles poměru hrubého dluhu k HDP.

Graf 9: Poměr dluhu k HDP (%)

Itálie vs. Evropa, 2015-2029

Poměr dluhu k HDP v Itálii a Evropě — Zdroj: Bloomberg, Corinex

Podle Mezinárodního měnového fondu bude mít Itálie v roce 2024 druhý nejvyšší poměr dluhu k HDP mezi zeměmi G7, hned po Japonsku, a to přibližně 139,2 % (graf 10).

Graf 10: Hrubý veřejný dluh v roce 2024

% HDP

Hrubý veřejný dluh v Japonsku, Itálii, USA, Francii, Kanadě, Spojeném království a Německu v roce 2024 — Zdroj: Economics Explainer, MMF, Corinex

Vzhledem k vysokému poměru italského dluhu k HDP a fiskálnímu deficitu vzniká několik negativních dlouhodobých důsledků (graf 11):

Graf 11: Negativní dlouhodobé důsledky vysokého poměru dluhu k HDP

Snížená fiskální flexibilita: Vysoký dluh omezuje schopnost vlády reagovat na hospodářské krize a provádět proticyklickou fiskální politiku. Toto omezení se týká zejména případů hospodářského poklesu nebo mimořádných událostí, kdy může mít vláda potíže s financováním stimulačních opatření, aniž by se zhoršila situace v oblasti zadlužení. V květnu 2024 vydal Mezinárodní měnový fond (MMF) varování Itálii, v němž zdůraznil potřebu rychlých fiskálních reforem k řešení jejího dluhu.
Důvěra trhu a výpůjční náklady: Vysoký poměr dluhu k HDP může oslabit důvěru trhu a vést k vyšším výpůjčním nákladům. Investoři požadují vyšší výnosy italských dluhopisů, aby kompenzovali vnímaná rizika (graf 12), což vytváří začarovaný kruh zvyšujících se nákladů na obsluhu dluhu a dalšího rozpočtového tlaku.

Graf 12: Výnosy desetiletých státních dluhopisů

Itálie, Spojené státy, Německo a Japonsko v %

Výnosy desetiletých státních dluhopisů v Itálii, USA, Německu a Japonsku — Zdroj: Ekonom, Corinex

Sociální a politický dopad: Vysoký dluh a úsporná fiskální opatření ke kontrole deficitů mohou vést k sociálním nepokojům a politické nestabilitě. Nezbytné škrty ve veřejných výdajích, důchodech a sociálních programech za účelem snížení deficitů mohou vyvolat odpor veřejnosti, což může vést k protestům a stávkám, které podkopávají schopnost vlády provádět zásadní reformy. Itálie v současné době čelí rozpočtovým problémům a potřebuje najít dalších 20 miliard EUR (přibližně 1 % HDP), aby splnila své rozpočtové závazky pro rok 2025, a dalších 23 miliard EUR ročně v letech 2026 a 2027.
Dodržování fiskálních pravidel EU: Vysoký schodek a dluh Itálie komplikují dodržování Paktu stability a růstu EU, který stanoví limity pro rozpočtové schodky a výši dluhu. Pravidla EU omezují rozpočtové schodky na 3 % HDP a zadlužení na 60 %, přičemž pro ty, kteří nesnižují své schodky dostatečně rychle, jsou stanovena disciplinární opatření. I když je nepravděpodobné, že by Itálii hrozily výrazné sankce, pokud tyto cíle nesplní, země se pravděpodobně setká s diplomatickým tlakem ze strany ostatních členů EU.
Snížení ratingu: Přetrvávající vysoké zadlužení a deficity mohou vést ke snížení úvěrového ratingu ze strany agentur, jako jsou Moody's, S&P a Fitch. Nižší úvěrový rating zvyšuje náklady na půjčky a může omezit přístup na finanční trhy. Úvěrový rating Itálie je pod drobnohledem a jeho další snížení by mohlo mít vážné dopady na její schopnost financovat svůj dluh (graf 13).

Graf 13: Sledování úvěrového ratingu Itálie

Daňová úleva "Superbonus" sice sehrála klíčovou roli při oživení italské ekonomiky po pandemii a při její aktivitě, ale zároveň způsobila výrazný nárůst státního dluhu, což vyvolává obavy o dlouhodobou hospodářskou udržitelnost. Podle American Enterprise Institute je trajektorie zadlužení Itálie neudržitelná a představuje riziko krize státního dluhu, která by mohla ohrozit finanční stabilitu eurozóny.

Závěr

Italský daňový bonus "Superbonus" sice nepochybně podpořil krátkodobý hospodářský růst a urychlil zavádění lehkých užitkových vozidel, ale zároveň odhalil významné dlouhodobé problémy. Fiskální zátěž spojená s daňovou úlevou "Superbonus" vedla k prudkému nárůstu státního dluhu, což snížilo fiskální flexibilitu Itálie. Vzhledem k tomu, že se země potýká s vysokým poměrem dluhu k HDP a rostoucími výpůjčními náklady, zastínila počáteční ekonomické přínosy této politiky rostoucí hospodářská nestabilita. Rekordní fronty na propojení a nadsazené náklady na výstavbu navíc vytvářejí tlak na rozvodnou síť i na stavební sektor, čímž vznikají úzká místa a stavební bublina.

Investice do přechodu na novou energetiku jsou nicméně nezbytné, zejména vzhledem k tomu, že v minulosti byly investice do této oblasti nedostatečné. Aby však byl zajištěn udržitelný růst a rozvoj, musí být tyto investice komplexnější a měřitelnější. Vlády by se měly zaměřit nejen na pobídky pro LCT a zvyšování energetické účinnosti, ale také upřednostnit modernizaci elektrické sítě a infrastruktury, aby bylo možné uspokojit rostoucí poptávku. Přijetím strategičtějšího a vyváženějšího přístupu mohou země, jako je Itálie, zajistit, že energetická transformace přispěje k dlouhodobé hospodářské stabilitě a odolnosti.

Jak italské daňové úlevy "superbonus" podpořily růst, ale přetížily rozvodnou síť - a státní dluh